OMG, už vím, co na mě ostatním tak leze na nervy Dnes jsem byl svědkem hádky dvou dívek, které se snažily přít o to, co se v určitém zájmovém spolku, věnovaném historii, má probírat a co ne. Jedna z pozice vedení argumentovala zaměřením spolku, druhá jí oponovala "dle svého nejlepšího přesvědčení" - nešlo o to, že by neměla pravdu. To svým způsobem měla. Ale opakovala ji tak dlouho dokola a ze všech stran, až to ta správkyně vzdala a poslala ji do háje (což si pochopitelně nenechala líbit a začala se s ní hádat i o tom, co si o sobě myslí, když jí nedovolí říkat vlastní názor). Fuha. Jen jsem zíral. Chudák správkyně z toho musela zešedivět, protože ať se snažila sebevíc, nedokázala ji přinutit, aby se nad tím, co píše, zamylela a připustila, že by se mohla mýlit. Nakonec se začala správkyně vztekat sama na sebe, že se vůbec pokusila rozhodnutí spolku obhájit.

Já vím, že to je chytrá holka. Vede několik vlastních spolků a je aktivní... hodně aktivní. A přitom je to samotářka a nemá skoro žádné kamarády. Kruci, není příjemný se koukat do zrcadla, mám nad čím přemýšlet Ona je snad horší než já... ale ne o moc ^^